Pátý ročník pivní pálenky slaví úspěch
Poprvé jsme ji vypálili v době protiepidemických opatření v roce 2020. Byl to experiment, zároveň ale bylo jasné, že se podařilo přivést na svět nápoj, který by si měl najít svoje místo na výsluní. To se potvrdilo. Pálenka je vyrobena z lahodného, svrchně kvašeného speciálu Bohemian Ale, ze kterého získává unikátní vlastnosti. Zřejmě i díky nim pálenka zabodovala v zahraničních soutěžích v Německu, Anglii i Španělsku. Tento výjimečný nápoj se tak kromě sladových a karamelových tónů nyní může pochlubit i třemi zlatými medailemi. A nás to velmi těší.
„Je křišťálově čistá, silná, ale hebká,“ popisuje pálenku Jiří Syrovátka, mistr biolihovaru Zámecké sady v Chrámcích, kde destilát vzniká.
Nápoj pro slavnostní příležitosti i pro chvíle odpočinku obsahuje 50,6 % alkoholu. Každá z lahví má své jedinečné označení.
Tajný postup výroby
Vedle vstupní suroviny se na vlastnostech destilátu zásadně podepisuje výrobní postup. „Nezbytné je vaření v měděných kotlích a nerovnoměrné topení dřevem. Co ale zcela vyřadí nežádoucí chutě a vůně a co naopak vytáhne vítané vlastnosti pálenky, si nechávám pro sebe,“ neprozrazuje své tajemství destilér Jiří Syrovátka.
Pivní pálenka Bernard, ročník 2024, je k dostání ve značkových prodejnách Bernard a v e-shopu.
Další zprávy
-
4. listopadu 2024
Sklidili jsme, usušili, uvařili
Právě v těchto dnech se odehrává příběh ležáku s chmelem, který se letos poprvé urodil na naší malé chmelnici za městem. Ten jsme sklidili a usušili, na varně se pak střídaly plné koše s prázdnými a voňavé chmelové šišky se sypaly ve velkém do horké sladiny. Teď se náš budoucí sezónní speciál, Ležák s chmelem z Vysočiny, chystá v chladu a tichu tanků a sklepů. Už nyní se na něj můžeme společně těšit, k ochutnání bude na přelomu roku.
Koření pro naši už tradiční edici Ležáku s chmelem z Vysočiny skutečně vyrostlo a uzrálo na Vysočině v nadmořské výšce 560 metrů – v několika předchozích letech chmel rostl na zahradě vrchního sládka Josefa Vávry, letos poprvé jsme sklidili z chmelnice, kterou jsme loni založili nedaleko pivovaru. „Už se mi nechtělo sklízet chmel doma na zahradě, tak jsme postavili chmelnici blíž pivovaru,“ v žertu popsal motiv pro vybudování chmelnice vrchní sládek a generální ředitel pivovaru Josef Vávra.
Chmel rostl a zrál až v trojnásobné nadmořské výšce než v typicky chmelařských regionech. „První úroda je samozřejmě slabší, v plné síle budou rostliny za další dva tři roky. Ale chmel, který tu roste, je dobrý, plnohodnotný, zralý, s vysokou hořkostí a aromatickými látkami, bez problémů použitelný. A pivo z něj uvařené lidem chutná,“ má zkušenosti z předchozích sezón Josef Vávra.
Novou chmelnici jsme založili v květnu s pomocí studentů místní České zemědělské akademie. Je zde celkem 144 rostlin šesti druhů chmele – Žateckého poloraného červeňáku, Rubínu, Harmonie, Sládku, Vitalu a Saaz late.
Ležáku s chmelem z Vysočiny je uvařeno pouze malé množství (necelých 300 hl), bude dostupný v lahvích ve značkových prodejnách pivovaru, čepovaný v Pivnici Na Štokách v Návštěvnickém centru Bernard v Humpolci, v Bernard Barech a Bernard Pubech a vybraných provozovnách s čepovaným pivem Bernard.
-
28. října 2024
Diplomacie může být hodně tvrdé řemeslo
Bývalá velvyslankyně Eva Filipi navštívila Humpolec. Drobná dáma svojí energií a nevyčerpatelným množstvím zajímavostí a zážitků ze svého bohatého profesionálního života zcela ovládla kinosál Návštěvnického centra Bernard, přičemž nejvíce prostoru věnovala Sýrii, kde působila 13 let. Během více než dvouhodinového setkání došlo i na množství dotazů publika.
Během války v Sýrii zemi opustila většina západních diplomatů, zůstala tam otevřená jediná ambasáda země EU. Ta česká. Za službu a pomoc Evě Filipi děkovali zástupci světových velmocí, doma se však na konci kariéry z oficiálních míst nedočkala ani podání ruky na rozloučenou. Eva Filipi za svoji kariéru mmj. zachránila několik lidských životů. Rodinný pivovar Bernard vyjádřil Evě Filipi obdiv a poděkování, letos v dubnu jí předal Bernardovu cenu, kterou oceňuje mimořádné, pozitivní, příkladné a obdivuhodné činy.
٭Eva Filipi je bývalá česká diplomatka, v letech 1991 až 1996 chargé d'affaires ČR v Iráku, mezi roky 1997 až 2002 velvyslankyně ČR v Libanonu, v období 2004 až 2010 v Turecku a v letech 2010 až 2023 v Sýrii. (٭zdroj Wikipedie)
-
22. října 2024S kamerou ve sladovně
Novou sladovací sezonu v naší humnové sladovně Bernard v Rajhradě u Brna zaznamenala TV Nova. A vy se můžete podívat, jak se tu pracuje už hodně brzy ráno. Co se ve sladovně děje vysvětlil divákům sladmistr Václav Štursa.
Celý rozhovor naleznete ZDE.
-
15. října 2024
V naší sladovně se do května nezastaví
Produkce naší Sladovny Bernard v Rajhradě u Brna se po letní odstávce znovu rozběhla. Na úvod požehnal dobrému dílu i lidem ve sladovně převor místního kláštera, od této chvíle se tři desítky zaměstnanců v kontinuální výrobě nezastaví až do května. Slad tu vzniká tradičními postupy se zásadním podílem lidské práce, díky kterým získává ideální vlastnosti pro vaření českého ležáku.
„Výroba sladu je závislá na počasí, resp. na vhodné teplotě, příliš vysoká patřičnému klíčení nesvědčí, proto se produkce sladu na léto přerušuje. Odstávka pravidelně využijeme na údržbu a modernizaci,“ vysvětluje generální ředitel sladovny Josef Vávra.
Rajhradská sladovna od podzimu až do příchodu teplého letního počasí zpracuje více než 8 tisíc tun kvalitního ječmene z okolí a z Vysočiny. Vyprodukuje až 6,5 tisíc tun sladu, jehož největším odběratelem je náš pivovar, část produkce odeberou české a zahraniční minipivovary.
Moderní technologie nepopírá tradiční výrobní postupy
Výroba sladu tu probíhá tradičními postupy, to ovšem nevylučuje využití nejmodernějších technologií. Přísnou kontrolu vstupních surovin kromě laboratoře zajišťuje nová čistící a třídící linka. Rajhradská sladovna je jedinou u nás, která k zajištění špičkové kvality výsledného produktu využívá také optický třídič, který „prohlédne“ každé jedno zrnko ječmene. Pokud není v pořádku, k dalšímu zpracování se nedostane, přístroj jej odstraní.Přežila dva požáry i rozhodnutí o uzavření
Historie sladovny v Rajhradě se píše od roku 1872. Úspěšné éry sladovny, která původně především exportovala, střídala období méně úspěšná. Sladovna dvakrát v historii vyhořela – poprvé v roce 1919. Za druhé světové války se proměnila na zbrojovku, vyráběly se tu díly pro letadla a také pro německé rakety V-1 a V-2. Následně tu při osvobození probíhaly boje německých jednotek s Rudou armádou a sladovna vyhořela podruhé. Výroba byla obnovena v roce 1951. Od roku 2000 vlastníme sladovnu my, podnik určený k uzavření jsme tak zachránili. Do modernizace provozu jsme postupně investovali již desítky milionů korun. Rajhradská humnová sladovna je největší ve střední Evropě. -
10. října 2024
Pokračujeme se soutěží talentovaných kuchařů BernardChef
Vyhlašujeme třetí ročník soutěže BernardChef pro studenty gastronomických škol a nadšené amatéry. Cílem soutěže je vyhledat a podpořit fortel, originalitu a kreativitu talentovaných kuchařů a podpořit výuku tohoto oboru. „Poptávka po kvalitní gastronomii trvá a dobře připravený kuchař je pro restauraci pokladem,“ popsal motivy pro uspořádání soutěže Standa Bernard.
Do soutěže může škola přihlásit dva reprezentanty z posledního ročníku kuchařského oboru, nebo se může kdokoliv přihlásit sám. Přihlášky je možné podat prostřednictvím webu soutěže www.bernardchef.cz do 31. října 2024. Z prvního korespondenčního kola pořadatel vybere osmero semifinalistů, kteří v polovině ledna 2025 poměří svoje síly v jihlavském gastronomickém centru Gurmandie. Odtud postoupí čtyři soutěžící do finále, které proběhne koncem ledna 2025 v našem Návštěvnickém centru Bernard v Humpolci.
-
8. října 2024
Vrakem přes Pákistán
Návštěvnické centrum Bernard bylo dějištěm zábavné přednášky o unikátní, jak sami aktéři říkají, tragikomické cestě do Pákistánu. V hlavních rolích výpravy i setkání v kinosále byli bratři Honza a Tomáš Rendlovi, kteří barvitě popsali výpravu do vzdálené země 30 let starým „vrakem“ vozu Subaru Libero. Cesta původně plánovaná na necelých 10 tisíc kilometrů se nakonec protáhla na dvojnásobek, a to především proto, že vůz vypovídal službu více, než se dalo předpokládat. A tak kromě toho, že mladí pánové projeli Srbsko, Albánii, Makedonii, Turecko, Írán a Pákistán, jezdili velmi často od servisu k servisu. Na dvouhodinové povídání, ve kterém Honza a Tomáš mimo jiné popisovali průjezd Pákistánu s vojenským doprovodem, navazoval bezpočet dotazů publika a následná „podpisovka“, především do jejich cestopisných publikací.